Varianta české adaptace angl. termínu matrix sentence, který v generativní gramatice označuje větu, do níž je zapuštěna (angl. ↗embedding) (někdy se objevuje i termín vnoření) jako ↗konstituent ↗klauze. Užívá se v č. generativní literatuře, ale často taky v novější č. literatuře tradiční, a to místo termínů nadřazená věta, řídící věta, a je tedy v rámci tradiční gramatiky definovatelný jako označení věty, do níž je začleněna jiná věta (klauze) jako její větný člen. M.v. může být ↗větou hlavní (h.v.), n. ↗větou vedlejší (v.v.):

Pokud jde o syntaktickou strukturu, m.v. jsou dvojí: (a) syntakticky kompletní, takže do ní začleněná vedlejší věta je fakultativním ↗adjunktem: Petr dohonil Pavla, aby se mu omluvil – Petr dohonil Pavla; (b) syntakticky kompletní v konstrukci s do ní zapuštěnou vedlejší větou, která je (v rámci tradiční gramatiky) subjektem (Mrzí mě, že nepřišla – *Mrzí mě) n. komplementem (Petr dohonil, koho chtěl – *Petr dohonil), n. obligátním adjunktem (Dostal se, kam chtěl – *Dostal se). Viz také ↗klauze, ↗vedlejší věta.